Turistické cíle v okolí obce Kněžice

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.

Kamenný pomník připomínající Mistra Jana Husa vztyčen v roce 1925. Na kamenné podestě je pískovcový kvádr ozdobený Husovou podobiznou; pod ní nápis: "PRAVDA VÍTĚZÍ". Ve vrcholu pomníku je kalich. Kolem je ohrádka s kamennými sloupky, spojenými navzájem prověšeným článkovým železným řetězem.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.

Prof. MUDr. Václav Vojta (nar. 12. července 1917 Mokrosuky - zemřel 12. září 2000 Mnichov) byl český lékař, specializací dětský neurolog. Je autorem metody reflexní lokomoce nazývané "Vojtova metoda", která se používá k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pomník odhalen v roce 2019.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Empírová budova radnice stojí na náměstí. Dnešní podoba je z 2. čtvrtiny 19. století. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdoryse s třípatrovou hranolovou hodinovou věží nad rizalitem, krytá sedlovou valbovou střechou s taškami esovkami. Dochovaná vnitřní dispozice. Sídlo městského úřadu.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Původně barokní zámek z počátku 18. století, přistavěný k gotické věži původní tvrze. Trojkřídlá jednopatrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi se zámeckým parkem. Mezi léty 1971 a 1972 bezohledně zbořen a zanikl. Patřil mezi nejcennější raně barokní objekty Klatovska.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí nedaleko radnice a zámku. Kvalitní kamenosochařské dílo z počátku 18. století. Na mohutném podstavci je usazen vysoký korintský sloup, na jehož vrcholu je na krycí desce osazeno vlastní sousoší - Boha Otce, Krista a Ducha svatého (holubice).