Turistické cíle v okolí obce Kněžice

Kostel původně gotický, je poprvé připomínán roku 1352. V 16. stol. byl upravován, rozšířena okna a přistavena jižní předsíň. Věž je z roku 1737. Konečné úpravy byly provedeny v 19. stol.

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven r. 1350 v gotickém slohu, později byl r. 1720 opraven a přestavěn barokně péčí Viléma z Kolowrat. Barokní vnitřní vybavení doplněno v 2. pol. 19. stol., z té doby i varhany. Nyní filiální kostel ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb.

Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.

Farní kostel sv. Tomáše apoštola v Nýrsku gotického původu z 1. pol. 14. stol., věž obnovena po požáru v 19. stol. V přilehlé barokní kapli P. Marie uložena část vybavení kostela v Dolním Nýrsku zbořeného r. 1973. Kostel přístupný při pravidelných bohoslužbách.

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Křížová cesta se nachází v lese severně od osady Hory Matky Boží. Vznikla v roce 1856 (vysvěcena 1865) a tvoří ji 14 výklenkových kapliček s pašijovými výjevy kolem ústřední kaple Proměnění Páně z roku 1842 (vysvěcena 1853).