Turistické cíle v okolí obce Dolany

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Kaplička chránící pramen byla postavena v 17. stol., původně byla jen dřevěná. R. 1873 byla vedle postavena zděná kaple Bolestné Matky Boží (arch. Ondřej Martínek z Domažlic). Ke kapli vede křížová cesta z r. 1882. Dřevěná kaplička r. 1908 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová zděná kaple.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.