Turistické cíle v okolí obce Herstošice

První zmínka o mostě přes Střelu v Rabštejně pochází z roku 1340. Dnešní objekt snad obsahuje některé původní prvky, dva hlavní oblouky jsou však ze 16. století. Za 1. republiky byl nově vydlážděn, velká oprava v roce 1993 zachovala původní vzhled.

Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Zaniklý vodní mlýn na Ratibořském potoce, prokazatelně existující před polovinou 18. století. Poslední majitel Josef Stuchl, už v roce 1948 byl mlýn uváděn jako bývalý. Dnes jsou na mlýništi pouze ruiny zdí a hromady suti. V terénu je dobře sledovatelný náhon, od potoka až po místo bývalé lednice.

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Mariánský sloup dal v r. 1685 postavit na náměstí starosta Bochova Martin Rick. Roku 1974 byl z náměstí odstraněn, r. 2009 na náměstí vrácen. Sloup je žulový, plastika typu Svatohorské Madony s Ježíškem v náručí je z jemnozrnného pískovce. Na podstavci je německý nápis, uvádějící donora a dataci.

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.