Turistické cíle v okolí obce Herstošice

nebo vyberte

Herstošice

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 238 záznamů, 19 / 20 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Chyše
Zřícenina synagogy v dnes již přestavěné bývalé židovské čtvrti. Umístěna byla za městskými hradbami v jihozápadní části města. Pobořena byla v roce 1972.
 synagoga
500.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.
 Toužim
607.0 m. n.m.
Janův hrad, Janský zámek
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Toužim
První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.
 Třasák
613.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.
 Tuchtova kaple
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Verušice
Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.
 Týniště
Thönischen
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Týniště
Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.
 Údrč
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.
 Údrč
614.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.
 Ulbertova kaple
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.
 Valeč
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Valeč
Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.
 Verušičky
574.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Verušičky
Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.
 Vladař
693.0 m. n.m.
Záhořice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).