Turistické cíle v okolí obce Hřivínov

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).

Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.

Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.

Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Židovský hřbitov na Šibeničním vrchu vznikl snad v polovině 18. století, nejstarší doložený náhrobek byl datován 1782. Pohřbívalo se na něm do roku 1938, zřejmě za Křišťálové noci byl devastován. Dnes je v terénu téměř nezřetelný, zarostlý vegetací a zůstalo na něm jen několik fragmentů náhrobků.

Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.