Turistické cíle v okolí obce Hřivínov

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.

Pozdně barokní pískovcová socha s postavou Krista (Ecce Homo). Pořízena patrně Katharinou Lachmann, autorsky neurčena. Pochází z roku 1780. Lidová plastika, dokládající tvorbu na Žluticku. Památkově chráněna.

Socha Jindřicha (Heinricha) von Mattoniho, majitele a zvelebitele lázní Kyselka z roku 1914 je dílem prof. Edmunda von Hellmera z Vídně. V roce 2013 byl bronzový originál při rekonstrukci nahrazen replikou z akrylátu.

Pískovcové sousoší Krista s dítětem na esovitě rozšiřovaném soklu, bohatě zdobeném rostlinným motivem. Na horním čele nad deskou pokračujícím soklíku reliéfní korunka a pod ním dvojznak Pöttingský a Manderscheidský. Pozdně barokní z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněno.

Podstavec se sochou Panny Marie (Madony) s nahým Ježíškem na okraji vesnice pod třemi mohutnými lipami. Neznámý autor. Dle letopočtu na podestě z r. 1836, renovován r. 1898 (doplněn o pískovcové ornamentální ohrazení). Nově zrestaurován r. 2018 spolu s dříve zničeným ohrazením. Památkově chráněno.

Barokní plastika z hrubozrnného pískovce na kraji cesty, datovaná do roku 1714. Na vysokém členitém soklu s reliéfním nápisem osazena socha světice. Příklad dotvářející charakter městečka. Památkově chráněná.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první polovině 18. století, její autor ani rok vzniku nejsou známy. Pískovcovou sochařskou práci tvoří postava světce, hranolový sokl a složitě tvarovaný podstavec. Koncem 20. století byla socha restaurována. Památkově chráněna je od r. 1958.