Turistické cíle v okolí obce Budov

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.

Stará toužimská radnice vznikla snad zároveň s městem, poprvé doložena 1620. Úpravy po požárech, poslední 1847 do empirové podoby. Dochovány gotické a renesanční vnitřní prostory.

Radnice v Bochově na severní straně náměstí pochází z 2. poloviny 18. století. Po roce 1850 rozšířena o empirová dvorní křídla, aby pojala úřadovny okresního soudu. Dodnes sídlo městské správy.

Původně pozdně gotický dům z konce 15. či počátku 16. století na základech raně gotického objektu ze 13. století. Poprvé uváděn roku 1537. Před rokem 1597 byl přestavěn renesančně, po požárech roku 1779 pozdně barokně obnoven. R. 1837 přestavěn klasicistně. Památkově chráněn od roku 1994.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

První zmínka o mostě přes Střelu v Rabštejně pochází z roku 1340. Dnešní objekt snad obsahuje některé původní prvky, dva hlavní oblouky jsou však ze 16. století. Za 1. republiky byl nově vydlážděn, velká oprava v roce 1993 zachovala původní vzhled.

Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Zaniklý vodní mlýn na Ratibořském potoce, prokazatelně existující před polovinou 18. století. Poslední majitel Josef Stuchl, už v roce 1948 byl mlýn uváděn jako bývalý. Dnes jsou na mlýništi pouze ruiny zdí a hromady suti. V terénu je dobře sledovatelný náhon, od potoka až po místo bývalé lednice.