Turistické cíle v okolí obce Toužim

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Gotická tvrz založena ve 14. stol. Po r.1500 v jejích místech postavena nová gotická tvrz, v 16.st. přestavěna renesančně. Tvrz, od r.1709 zámek, kdy dostal podobu, která zůstala do pol.19.st. Při tehdejší přestavbě získal podobu, která trvá dodnes.

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Bečovský mariánský sloup byl postaven roku 1680 nákladem Jana Adama z Questenbergu. Opraven 1891 a 1994–5, kdy byla původní socha přenesena do zámku a nahrazena kopií.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.

Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.