Turistické cíle v okolí obce Toužim

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Hrubě tesaný žulový smírčí kříž neznámého stáří stával původně u Horního mlýna (Massa-Mühle) u obce Stružná. O jeho původu ani účelu není nic známo, na kříži není žádný symbol ani nápis. V roce 1991 byl nalezen povalený v hromadě kamenů, poté byl očištěn, opraven a přenesen na současné místo.

Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.

Podstavec se sochou Panny Marie (Madony) s nahým Ježíškem na okraji vesnice pod třemi mohutnými lipami. Neznámý autor. Dle letopočtu na podestě z r. 1836, renovován r. 1898 (doplněn o pískovcové ornamentální ohrazení). Nově zrestaurován r. 2018 spolu s dříve zničeným ohrazením. Památkově chráněno.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první polovině 18. století, její autor ani rok vzniku nejsou známy. Pískovcovou sochařskou práci tvoří postava světce, hranolový sokl a složitě tvarovaný podstavec. Koncem 20. století byla socha restaurována. Památkově chráněna je od r. 1958.