Turistické cíle v okolí obce Nové Hamry

Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.

Bývalý slavný cínový důl Mauritius, v němž se těžilo od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Od r. 2014 je od května do září částečně zpřístupněn. Ve štole Kryštof jsou umístěny informační tabule, jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Nutná předchozí rezervace.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Evangelíci se v Jáchymově po rekatolizační přestávce objevili až koncem 19. století. Roku 1914 si zdejší augsburský sbor postavil kostelík se sborovým domem v postsecesním stylu. Stavbu po roce 1945 převzala Českobratrská církev evangelická, která ji koncem 70. let obnovila jako rekreační středisko.

Neogotický kostel se šestibokou věží krytou zdvojenou jehlancovou střechou postavený v letech 1903–1904 podle plánu architekta Julia Zeissiga z Lipska.

Rokokový lovecký zámek z 2. pol. 18. stol. dříve nazývaný „Mes idées". Postaven hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Druhý majitel Jan Nostic přestavil zámek na pseudobarokní. V majetku Nosticů do roku 1945. Celý komplex je složen ze 6 budov. Dnes přestavěno na ubytovací zařízení.

Zřícenina hradu je dnes známa jako rozhledna Šlikovka. Poč. 16. st. jej postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů. R. 1525 jej vyplenili vzbouření horníci. R. 1639 byl zničen Švédy. Dnes zbyla věž, části bašty, zdi a věž s gotickými krakorci.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1992 pro ochranu historického jádra někdejšího českého centra těžby stříbra v Krušných horách. Kromě významných solitérů (viz jednotlivá hesla) zahrnuje řadu měšťanských domů s renesančními jádry. Od r. 2019 součást památky UNESCO.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze r. 1672 J. Hartvíkem Nosticem. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna pseudogoticky. Nyní v něm sídlí Sokolovský okresní archiv.

Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu je nazývána Krušnohorským Semmeringem. Vybudována v letech 1897–1899. Viadukt je náročnou technickou stavbou. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů. Pernink s nadmořskou výškou 902 metrů je druhou nejvýše položenou stanicí u nás.