Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Novogotická kaple postavená na přelomu 40. a 50. let 19. století podle projektu B. Gruebera na homoli nad hradem Hauenštejn. Vysvěcena roku 1851. Využívána jeho majiteli do roku 1945, poté postupně devastována. V současné době v opravě, obklopuje ji arboretum, budované od 70. let 20. století.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a r. 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. stol. V průvodcích dnes označovaná jako zámecká věž.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838–68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. Od r. 2005 v rekonstrukci.

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

Raně renesanční kostel v Abertamech postaven r. 1534, v letech 1735–1738 barokně přestavěn. Po 2. světové válce zchátral, v letech 1993–1996 a 2003 z iniciativy rodáků rekonstruován. Nyní filiální ve farnosti Ostrov. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Poslední článek barokně-rokokové proměny Klášterce představuje hřbitovní areál s mariánským kostelem z l. 1743–60 podle projektu J. K. Kosche a márnicí z l. 1764–5 od téhož autora. Na hřbitově dochovány četné pozoruhodné náhrobky z 19. a 20. století.