Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Původně královský hrad z 13. st., přestavěný za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky do podoby zámku. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Nevelká jednoduchá rozhledna na Holém vrchu nad obcí Okounov byla postavena na podzim 2022 z iniciativy místního obecního úřadu. Od kolaudace v dubnu 2023 je volně přístupná veřejnosti.

Drobná kamenná kaple na téměř čtvercovém půdorysu vznikla pravděpodobně již v první polovině 18. stol. Kapli zaznamenalo již první vojenské mapování z let 1764-1768. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce chátrala a zanikla. Dnes z ní zbyly pouze trosky zdí, překryté vegetací.

Terénní zbytky hradu neznámého jména na vrcholu kóty Hradiště 934 m n. m. ve vojenském nepřístupném újezdu u Karlových Varů. Sídlo založeno asi v pol. 13. stol. Možný zánik r. 1421 při křížové výpravě. Dnes je místo silně poškozeno.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1992 pro ochranu historického jádra někdejšího českého centra těžby stříbra v Krušných horách. Kromě významných solitérů (viz jednotlivá hesla) zahrnuje řadu měšťanských domů s renesančními jádry. Od r. 2019 součást památky UNESCO.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Obdélná kaple ze smíšeného zdiva, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie z počátku 19. století. Poprvé se objevuje na mapě stabilního katastru z roku 1841. Po konci II. světové války přestala být udržována a chátrala. Na počátku 21. století byla v havarijním stavu, rekonstrukce proběhla v roce 2012.