ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Máslovice
Julius Grégr se narodil roku 1831. Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. stol., Národních listů. Roku 1893 zakoupil mlýn v Máslovicích. V něm roku 1896 zemřel. Jeho mlýn po přestavbách nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Klecany
Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 9-Čakovice
Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.
Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.
příroda, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.
Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.
Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.
Buquoyský palác (Valdštejnský, Hrzánský) 
