Turistické cíle v okolí obce Palič

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Zbytky zdiva tvrze, postavené v 2. pol. 13. stol. patrně Arnoldem z Oedu (zmiň. 1275). Majitelé tvrze se střídali (Oldřich z Oedu, Paulsdorferové, od r. 1526 Wirzpergové a další). V 70. l. 18. stol. jen základové zdi tvrze, na kterých v 1. pol. 19. stol. postavena hrázděná stavba, zbořená r. 1945.

Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Kamenná věž, která je součástí uměle vystavěné „zříceniny“, je vysoká 10 m (450 m n.m.) Byla vystavěna na popud radních r. 1906. Stojí na místě „Na Vyhlídce“ u hotelu Pyramida. Je vlastně na rovině a vyhlídka je omezená, přesto stojí za návštěvu.

Gotický dům z počátku 15. století. V průčelí je hrotitý portál a gotický stupňovitý štít. Mázhaus sklenut roku 1622. V jádře gotické dvorní křídlo bylo v renesanci opatřeno arkádami. Dnes podoba z 15. století, jediný čistě gotický patricijský dům Chebu.

Terénní relikty hradu z poč. 14. stol., zanikl během 15. století. Dochován vejčitý pahorek jádra s čelním příkopem a valem.

Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.