Turistické cíle v okolí obce Hrozňatov

Rokokový zámek, původně hrad ze 13. stol. V r. 1719 opraven po zpustošení Švédy za třicetileté války. Kolem r. 1770 přestavěn na rokokový zámek ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka. Další úpravy v r. 1800. V 19. stol. byly obnoveny interiéry.

Hrad Liebeneck se nacházel západně od Chebu nad pravým břehem Ohře. Doložen od 14. stol., opuštěn v 16. stol., později upraven na hospodářský objekt, který zničil požár r. 1845. Dochovány jen volně přístupné terénní relikty v podobě příkopu.

Poutní místo s loretánskou kaplí nechal vystavět Jan Jiří Dasselmann v r. 1664. Kaple byla v letech 1675–83 doplněna ambity a kaplemi v nároží. V 50. letech 20. století téměř zdevastována využíváním jednotkami PS. Loreta byla obnovena po r. 1989.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Zřícenina tvrze. Již r. 1225 se psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen. Ve 14. stol. v majetku kláštera ve Waldsassen, r. 1348 Rüdigera ze Sparnecku. Někdy ve 14. stol. byla stará tvrz nahrazena novou. V pol. 15. stol. koupena Paulsdorfery. R. 1629 koupena městem Cheb a vlastněna do 19. stol.

Zbytky zdiva tvrze, postavené v 2. pol. 13. stol. patrně Arnoldem z Oedu (zmiň. 1275). Majitelé tvrze se střídali (Oldřich z Oedu, Paulsdorferové, od r. 1526 Wirzpergové a další). V 70. l. 18. stol. jen základové zdi tvrze, na kterých v 1. pol. 19. stol. postavena hrázděná stavba, zbořená r. 1945.

Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.