Turistické cíle v okolí obce Horšovský Týn-Velké Předměstí

Zatopený bývalý kamenolom, ve kterém se do r. 1998 těžil kámen. Od r. 2003 je v pronájmu Marine klubu Domažlice, místo bylo postupně upraveno (potápěčská základna). Od r. 2004 se zde každoročně koná Mezinárodní sochařské sympozium. R. 2011 byla instalována do hloubky 8 m podvodní pozorovatelna.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Pomník Jana Sladkého-Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Je vysoký 3,2 m. Navržen sochařem F. Hoškem a vytesán z hořického pískovce Č. Vosmíkem. Postaven r.1895.

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Na novodobém zděném podstavci polychromovaná socha světce v klasickém pojetí. Pozdně barokní socha z poslední čtvrtiny 18. století. Památkově chráněná.