Turistické cíle v okolí obce Horšovský Týn

Kostel sv. Vojtěcha v Milavčích je vrcholně barokní stavba z let 1741-1748 podle plánů Antona Spannbrucknera. Věž a sakristie přistavěny v 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Domažlice a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Původně románský kostel z poslední třetiny 12. století byl přestavován goticky (kaple sv. Barbory a věž) a barokně (1747, zejména hřbitovní brána a vnitřní zařízení). Unikátně dochovaný gotický krov. Rozsáhlá rekonstrukce 2001 - 2005.

Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.

Gotický hřbitovní kostel pocházející z první poloviny 14. stol. Po úderu bleskem v r. 1648 vyhořel a kromě jiných škod přišel o původní gotickou klenbu. Jeho kompletní opravy byly dokončeny až v r. 1920. V lodi kostela se nachází 15 renesančních náhrobků významných osobností města.

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Asi pětimetrová dřevěná vyhlídková stavba byla na Kubíčkově skále u Tlumačova vybudována v létě r. 2012 a volně zpřístupněna veřejnosti v září téhož roku. Je součástí česko-německého projektu.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Renesanční podsklepený jednopatrový dům č.p. 44 z 1. pol. 16. stol. V přízemí průchod do dvora za domem. Podloubí ze 16. stol. Po požárech v letech 1735 a 1822 přestavěn. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Průčelí podobné domu č.p. 45, který na seznamu kulturních památek není.

Gotický a renes. podsklepený patrový dům č.p. 50 z 1. pol. 16. stol. V přízemí podloubí a bývalý průjezd do dvora. Po požáru r. 1822 přestavěn. Sjednocené klasicistní průčelí s č.p. 49. Ve 20. stol. interiéry obou domů spojeny pro účely hotelu. Č.p. 50 na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný jednopatrový řadový barokní dům postaven po požáru v r. 1708. Mansardová střecha a fasáda z doby kolem r. 1770. Sloužil jako kaplanka pro kněze kostela sv. Petra a Pavla. Fara římskokatolické farnosti je zde i dnes. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.