Turistické cíle v okolí obce Bělice

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Na ostrůvku v rybníce dochované zbytky zdiva tvrze, založené v 1. pol. 14. století a doložené za Mikuláše z Božešic k r. 1352. V 16. st. zboží rozprodáno, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochovány základy dvouprostorové budovy a zavodněný příkop.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Trojboká barokní Boží muka na dominantním místě nad Knínem. Byla postavena v 17. století, na místě, kde údajně bývalo knínské popraviště.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Původně raně barokní mlýn, dle datování dubového sloupu v bývalé mlýnici z r. 1634. Léta patřil mlynářskému rodu Mrskošů. V první polovině 20. století byl zmodernizován, budova byla zvýšena o patro. V průčelí se zachovaly obrysy barokního štítu.

První zmínky o Rausově mlýnu pocházejí z doby třicetileté války. V r. 1692 se zde narodil císařský rada Jan F. Raus. R. 1711 se mlýn stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století. V r. 2009 byl mlýn v dezolátním stavu.

Barokní zámek Machtů z Löwenmachtu z konce 18. st., po požáru přestavěn r. 1831 klasicistně. Barokní kaple sv. J. Nepomuckého připisovaná J. Santinimu. Od r. 1893 v majetku rodiny Adámků, po restitucích slouží k bydlení a jako sídlo rodinného statku.

Valy ve tvaru oblého trojúhelníku na vrcholu Červenka v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč; dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.