Turistické cíle v okolí obce Bělice

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Telekomunikační věž a rozhledna v jednom, 504 m n. m., vysoká 48 m. Stojí na kopci Drahoušek. Postavena r. 2003, otevřena r. 2004. Zajímavost: stejný typ věže stojí na Sokolím vrchu u Dobrné.

Dřevěná, 21 m vysoká Drtinova rozhledna na vrchu Besedná nahradila r. 2015 stavbu stejného názvu ve tvaru husitské hlásky z r. 1926, která byla pro zchátralost a nezájem tehdejších orgánů stržena r. 1967. Umožňuje výhled od Šumavy po České středohoří a po středních Čechách.

Drobná barokní budova z druhé poloviny 18. století. V roce 1776 zde byla, na příkaz císařovny Marie Terezie, zřízena první včelařská škola na území Čech. Budova je dnes neobývaná a chátrá.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.

Barokní jednopatrový zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze z roku 1571. Zámek má obdélníkový tvar a průčelí členěné vadlými poli a vížkou na střeše.

Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Zámek z 18. století, postaven rodem Kinských.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Jednoobloukový kamenný most přes potok Bystrý, též se nazývá Konopišťský. Pochází z let 1857 - 1858. Most postavený ze žulových kvádrů. Most dlouhý 26 m a široký 7m.

Kapli Nanebevzetí P. Marie nechal na výběžku nad řekou Vltavou v roce 1841 vystavět Jakub Záhorský, vojenský vysloužilec z nedaleké usedlosti Lahoz. Kaple sloužila jako poutní, proto byla vedle ní postavena venkovní cihlová kazatelna, dnes zchátralá. Areál kaple je památkově chráněný od roku 1958.