Turistické cíle v okolí obce Borkovice

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Zděná pilířová boží muka v místě, kde byli pohřbeni padlí z prusko-rakouské bitvy u Týna nad Vltavou v roce 1744. Tvoří je jednoduchý hranolový pilíř s nízkou kaplicí. Výklenky v kaplici jsou prázdné, původní výzdoba ani zprávy o ní se nedochovaly. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.