Turistické cíle v okolí obce Borkovice

Pomník básníka a řádového katolického kněze Boleslava Jablonského (Karla Eugena Tupého), rodáka z Kardašovy Řečice, je kvalitním dílem sochaře Josefa Strachovského z r. 1886. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Socha Mistra Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.

Ojedinělý přírodní jev, písečný přesyp neboli duna který vznikl při toku Lužnice na píscích naplavených řekou jako důsledek činnosti větru. Od roku 1955 je chráněn jako přírodní památka, nyní v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.

Budova staré radnice je významnou renesanční stavbou a dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v roce 1617 a po požáru v roce 1764 přestavěna barokně. V průčelí radnice jsou rožmberský, švarcenberský a habsburský erb.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Silniční kamenný most přes Zlatou stoku na západním okraji města poblíž hřbitova. Postaven v roce 1841. Jednoobloukový, mírně pravošikmý, s horní mostovkou a s křídly. Památkově chráněný.

Regionální muzeum připomíná nelehkou práci a zašlou slávu voroplavby. Spolek Vltavan v Purkarci (spolek plavců vorařů a pobřežních) byl založen v r. 1902. Jím založené muzeum od r. 1977 sídlilo v domku paní Šlechtové a nyní je od r. 1995 zde. Přístupné v návštěvních hodinách (i mimo na tel.).

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Socha pochází z roku 1908. Stojí v parčíku naproti kostelu. Postava světce je přibližně v životní velikosti a je znázorněna v tradičním pojetí. Stojí na ozdobném podstavci s nápisem v průčelí a kolem je ohrazena ozdobnou mříží, jež je ukotvena ve válcových sloupcích s profilovanou hlavicí.