Turistické cíle v okolí obce Radvanov

Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.

Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

František Josef ze Starhembergu r.1734 postavil na náměstí zámek. Patrová budova obdélníkového půdorysu, souměrná podle hlavního vstupu, bez architektonických ozdob.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.

Budova tvrze z první poloviny 17. století, později přestavěná na barokní zámek. Současná podoba novogotická ze šedesátých let 19. věku. Chátrající objekt obklopený anglickým parkem.

Nepřístupný zámek přest. z tvrze. Tvrz založena neznámo kdy, přestavěna renesančně. Po r. 1725 postavena kaple sv. J. Nepomuckého, po r. 1792 tvrz přest. na zámek. Neoslohový dvoukřídlý zámek s dvorem a parkem výsledkem přestavby z konce 19. st.

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Původně hrad z 12.-13. st. byl v 16. st. přestavěn na zámek. R. 1708 byl karmelitány přestavěn na barokní klášter. Za Josefa II. byl zrušen. V 19.st. se zde narodil A. Sova. Po r. 1945 zde byla kasárna. Dnes je užíván ke kulturním potřebám.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.

Památník bitvy u Křeče, která proběhla mezi Tábority a vojsky Oldřich II. z Rožmberka 19. 8. 1435 a která je považována za poslední bitvu husitských válek. Kamenný památník ve tvaru kalicha byl odhalen 22. září 1935.