Turistické cíle v okolí obce Chotoviny

Synagoga z let 1852–54. Na počátku II. světové války uzavřena, roku 1961 prodána a poté radikálně přestavěna do dnešního stavu. Přední budova sloužila jako byt šámese a rituální lázeň, od 70. let 19. století do r. 1910 jako židovská škola.

Renesanční tvrz z 2. pol. 16. století. Zchátrala po požáru r. 1855. Nyní v soukromém vlastnictví.

Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Ostrůvek v rybníce u obce Zátiší je pozůstatkem tvrze. Tvrz byla výslovně zmíněna na počátku 15.století. V rámci husitských válek byla tvrz dobyta tábority, kteří sem umístili vlastní posádku. Tvrz byla i se vsí po roce 1437 opuštěna a zpustla.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Cenný hřbitov s náhrobky barokního typu, doložen v prvé čtvrtině 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1780. Hřbitov byl používán do roku 1938. Na ploše 2996 m2 se dochovalo cca 150 náhrobků.

Židovský hřbitov o rozloze 1575 m2 vznikl v l. 1865–67. První pohřeb zde proběhl v srpnu 1867, poslední v říjnu 1942. Z původních cca 170 náhrobků se dochovalo 50, z různých období. Vedle brány je klasicistní márnice. Hřbitov je volně přístupný.