Turistické cíle v okolí obce Chotoviny

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Po r.1667 jezuité přestavěli tvrz na zámek. Od r.1773 patřily Opařany studijnímu fondu a r.1825 je koupil rodu Paarů. V roce 1889 prodáno Zemskému výboru a zřízena psychiatrická léčebna pro dospělé. Psychiatrická dětská léčebna je v areálu doposud.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Pivovar založen před r. 1579. V r. 1603, kdy jej získal Jan Bernard Fünfkirchen z Fünfkirchenu, se nacházel v areálu zámku. Za hrabat Küenburgů byl přenesen na dnešní místo. V r. 1946 byl pivovar zrušen, areál sloužil jako sklady, dílny, garáže.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.