zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihočeský kraj, Malšice
Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Řepeč
Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tábor
Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Ratibořské Hory
Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.
Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.
Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Tábor
Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.
Sousoší na žulovém podstavci z roku 1877, na němž jsou umístněny starší pískovcové sochy sv. Rocha, sv. Šebastiána, sv. Barbory a sv. Rosalie z roku 1715 od M.J.J. Brokoffa. Ústřední socha Panny Marie od bratří Jiřičků je z roku 1877.
Prčice
