Turistické cíle v okolí obce Radenín

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti je datována chronogramem do r. 1775. Na nynějším místě v Mnichu stojí od r. 1958 a od téhož roku je zapsána v seznamu kulturních památek.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.