Turistické cíle v okolí obce Radenín

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Reprezentativní budova staré radnice dokončena nejspíše r. 1621, za autora je pokládán Wendel Roskopf. V r. 1679 barokně upravena za účasti Antonia de Alfieriho. V r. roce 1878 za architekta Josefa Niklase pseudogoticky upraveny štíty a zvýšena věž.

Dům čp. 157 je významnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury. Poprvé je připomínán roku 1526 jako majetek měšťana Mikuláše Slanaře. Kolem roku 1570 dům vlastnila rodina Hrošků z Trkova, kteří nechali pořídit bohatou výzdobu fasád.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Společenské a kulturní centrum Tábora vzniklo na místě starší dřevěné budovy na východní části parkánu. Dnešní budova z let 1894–5 podle projektu Karla Jandy. Svému účelu sloužila do nevydařené rekonstrukce v 90. letech 20. stol. Znovu otevřena 2006.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Dřevěná rozhledna z roku 2014 stojí v lokalitě Svákov nad levým břehem Lužnice západně od Soběslavi. Je celoročně volně přístupná a umožňuje výhled především východním směrem k Soběslavi a vrchu Choustníku se zříceninou hradu.

Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.