Turistické cíle v okolí obce Čelkovice

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.

Reprezentativní budova staré radnice dokončena nejspíše r. 1621, za autora je pokládán Wendel Roskopf. V r. 1679 barokně upravena za účasti Antonia de Alfieriho. V r. roce 1878 za architekta Josefa Niklase pseudogoticky upraveny štíty a zvýšena věž.

Dům čp. 157 je významnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury. Poprvé je připomínán roku 1526 jako majetek měšťana Mikuláše Slanaře. Kolem roku 1570 dům vlastnila rodina Hrošků z Trkova, kteří nechali pořídit bohatou výzdobu fasád.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Vodárenská věž byla r. 1755 vystavěna díky zámecké paní Marii Terezii, rozené Šternberkové. Voda z ní byla čerpána do zámku, panského a městského pivovaru, kláštera a do kašny na náměstí. Ve 20. letech 20. století dostala věž novou fasádu.

Společenské a kulturní centrum Tábora vzniklo na místě starší dřevěné budovy na východní části parkánu. Dnešní budova z let 1894–5 podle projektu Karla Jandy. Svému účelu sloužila do nevydařené rekonstrukce v 90. letech 20. stol. Znovu otevřena 2006.

Barokní zámek s parkem a výklenkovou kaplí sv. Floriána. Původně tvrz, přestavěná v 18. století na barokní zámek; upravován v r. 1924 arch. Dlabačem. Patrový zámek na obdélném půdorysu, s ozdobnou štukovou fasádou, krytý valbovou střechou s vížkou. Soukromý majetek - nepřístupný. Památkově chráněný.