Turistické cíle v okolí obce Vodňany

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Návesní kaple postavená v selskobarokním slohu z 1. poloviny 19. století. Síňová kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvonicí. Stavba využívá prvky barokní církevní architektury jak v celkovém charakteru stavby (zmenšenina kostela), tak v ozdobných prvcích. Památkově chráněná.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Hrádek Netolice před koncem 13. stol. postavil asi klášter Zlatá Koruna, jako správní centrum. R. 1420 ho drží Oldřich II. z Rožmberka, 1469 - 77 se hradu zmocňuje Jindřich Roubík z Hlavatec, pak asi zaniká. R. 1619 byly jeho zbytky rozbořeny.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.