ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Prachatice
Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihočeský kraj, Skály
Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Radčice
Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.
První zmínka o tvzi je z r. 1468 a prvním známým majitelem byl Albert z Budkova. R. 1468 byla vypálena německými křižáky a 1483 obnovena. V 17. st. sloužila jako sýpka.Jednopatrová budova má podsklepení, klenuté přízemí, vstupní gotický portálek.
Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.
Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.
Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.
Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chvalešovice
Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.
Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.
Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dub
Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.
Cehnice
