Turistické cíle v okolí obce Uzeničky

Barokní zámek z roku 1738, přestavěn z tvrze uváděné r. 1491. Bezslohově upraven v pol. 19. století. Ve východním křídle dvora je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Kamenný trojpolový most přes říčku Vlčavu (Skalici) na silnici II/174 mezi zámeckým areálem a historickým jádrem města. Na místě staršího předchůdce postaven 1899, přeneseny sem starší sochy. Celková délka 34,4 m, šířka 8,5 m, rozpětí oblouků cca po 10 m.

Kamenný silniční most v ulici Palackého s jediným půlkruhovým obloukem překračuje bývalý městský příkop, kterým protéká Jalový potok. Na parapetních zdech stojí proti sobě sochy sv. Václava z r. 1802 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Součást městské památkové zóny.

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.

Na zámek přestavěná tvrz, založená před koncem 15. st. a po r. 1605 přestavěná Chanovskými z Dlouhé Vsi na barokní zámek, dnešní vzhled po přestavbě Skronských z Budžova v 18. st. Dnes chátrající trojkřídlá patrová stavba krytá mansardovou střechou.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Socha umístěná na návsi obce naproti pomníku obětem světových válek. Autor neznámý - z roku 1834. Typ sochy sv. Jana Nepomuckého dle Rauchmillerova modelu z roku 1681. Na podstavci erb donátorů Hennigerů ze Seeberka.