Turistické cíle v okolí obce Uzeničky

9,1 km dlouhá jednokolejná místní dráha zprovozněna r. 1899. Pravidelná osobní doprava ukončena r. 2021, od té doby sezónní víkendový provoz. Sporadická nákladní doprava, občasné zvláštní jízdy. Tři mezilehlé zastávky na znamení. Provoz zajišťují lehké motorové vozy.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Hřbitov založen kolem roku 1680. Dochováno přibližně 200 barokních a klasicistních náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1764. Poslední pohřeb v roce 1965. V letech 1991–94 byl hřbitov zrestaurován.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Hřbitov založen před r. 1740, používán do počátku 40. let 20. stol. Dochováno cca 70 náhrobků. Obřadní síň i zeď byly na počátku 80. let 20. století zbořeny.

Hřbitov kdysi významné židovské obce byl zřízen severně od města zřejmě počátkem 17. stol. (před 1617), z jehož konce pocházejí nejstarší dochované náhrobky. Používán do násilného zániku komunity, po něm zbaven většiny novodobých náhrobků. V 90. letech 20. stol. opravena obřadní síň a ohradní zeď.

Židovský hřbitov byl založen r. 1723 rozšířením staršího pohřebiště, uváděného r. 1668. Zachovalo se zde cca 170 kamenných stél z období 1755–1937 patřících židovským rodinám ze širokého okolí. Cenné barokní a klasicistní náhrobky. Novodobé náhrobky většinou rozkradeny (78 prázdných podstavců).

Vysoká zděná zvonice byla postavena na místě dřevěné předchůdkyně roku 1723 podle projektu G. Spinettiho. Po požáru roku 1834 obnovena v romantické novogotice (1835–6). Původně tvořila bránu na hřbitov okolo blízkého farního kostela. Originální barevnost fasády obnovena při opravě roku 1993.

Zvonice u kostela sv. Jiljí z r. 1670 je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních zvonic u nás. Vysoká zděná hranolová stavba je krytá cibulovou střechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší z r. 1559, ostatní přelity v 19. stol.

Vysoká zděná hranolová zvonice z počátku 16. století. Druhé patro přistavěno v roce 1675.

Novogotická věžovitá zvonice nahradila roku 1868 starší částečně dřevěnou věž, vzniklou roku 1694. Původní stavba téhož určení zanikla požárem roku 1692. Dvoupatrová zvonice s vysokou jehlancovou střechou dominuje celému městu.