Turistické cíle v okolí obce Paštiky

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Barokní zámek, přestavený v r. 1714 ze starší tvrze. Ves uváděna jako majetek břevnovského kláštera v r. 1045. Za třicetileté války vypálena, opravena po r. 1650. Po II. sv. válce užívalo JZD. Dnes zpustlý a jeho využití není autorovi známo.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Kamenný trojpolový most přes říčku Vlčavu (Skalici) na silnici II/174 mezi zámeckým areálem a historickým jádrem města. Na místě staršího předchůdce postaven 1899, přeneseny sem starší sochy. Celková délka 34,4 m, šířka 8,5 m, rozpětí oblouků cca po 10 m.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.