Turistické cíle v okolí obce Paštiky

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Hřbitov založen kolem roku 1680. Dochováno přibližně 200 barokních a klasicistních náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1764. Poslední pohřeb v roce 1965. V letech 1991–94 byl hřbitov zrestaurován.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Hřbitov založen před r. 1740, používán do počátku 40. let 20. stol. Dochováno cca 70 náhrobků. Obřadní síň i zeď byly na počátku 80. let 20. století zbořeny.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov kdysi významné židovské obce byl zřízen severně od města zřejmě počátkem 17. stol. (před 1617), z jehož konce pocházejí nejstarší dochované náhrobky. Používán do násilného zániku komunity, po něm zbaven většiny novodobých náhrobků. V 90. letech 20. stol. opravena obřadní síň a ohradní zeď.

Židovský hřbitov založený v polovině 17. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1669. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1710. Používán do poloviny 20. století židovskou komunitou z širokého okolí (např. z obcí Blatná, Sedlice, Nepomuk). Na ploše 3086 m2 se dochovalo cca 350 náhrobků.

Židovský hřbitov byl založen r. 1723 rozšířením staršího pohřebiště, uváděného r. 1668. Zachovalo se zde cca 170 kamenných stél z období 1755–1937 patřících židovským rodinám ze širokého okolí. Cenné barokní a klasicistní náhrobky. Novodobé náhrobky většinou rozkradeny (78 prázdných podstavců).

Pravěké hradiště na ostrožně nad soutokem potoků jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu. Doba vzniku nejasná, podle nálezů snad z mladší či spíše pozdní doby bronzové. Terénní pozůstatky, z opevnění zanesený příkop a málo zřetelný val. 2. opevnění cca 150 m přímo na vrcholu, zřejmě novověkého původu.