Turistické cíle v okolí obce Paštiky

Mohutná oboustranná výklenková kaple s výrazným volutovým štítem stojí na návsi. Byla postavena začátkem 19. století a obnovena koncem 20. století.

V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.

Rokokově upravený renesanční zámek v podobě po přestavbě z let 1772-1775. Po r. 1990 stavbu zrestituovali původní majitelé a po nutných opravách pronajali rodině Carla Albrechta Waldsteina do r. 2005 jako rodinné sídlo. Běžně nepřístupný zámek je nabízen pro konání svateb nebo k pronájmu.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Unikátně zachované židovské ghetto založené 1570 Ferdinandem z Lokšan, dnešní podoba z 18.–19. století. Pravidelně uspořádané domy kolem dvou náměstí, uprostřed severního synagoga. Zvláštní status dokládají dodnes zachovaná římská popisná čísla.

Hřbitov založen kolem roku 1680. Dochováno přibližně 200 barokních a klasicistních náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1764. Poslední pohřeb v roce 1965. V letech 1991–94 byl hřbitov zrestaurován.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Hřbitov založen před r. 1740, používán do počátku 40. let 20. stol. Dochováno cca 70 náhrobků. Obřadní síň i zeď byly na počátku 80. let 20. století zbořeny.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov kdysi významné židovské obce byl zřízen severně od města zřejmě počátkem 17. stol. (před 1617), z jehož konce pocházejí nejstarší dochované náhrobky. Používán do násilného zániku komunity, po něm zbaven většiny novodobých náhrobků. V 90. letech 20. stol. opravena obřadní síň a ohradní zeď.