Turistické cíle v okolí obce Lažany

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Pilířová boží muka na severozápadním okraji obce, při silnici na úpatí terénního předělu. Datovaná do přelomu 18. a 19. století. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Renesanční patrový zámek, postavený místo staršího sídla Janem Horčicem z Prostého r. 1603 podle rožmberské Kratochvíle. V18. století upravován za Gfässerů a Talacků z Ještětic. Zajímavý portál a erbovní deska nad vstupem, hodnotný dvůr s pivovarem.

Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.

Z tvrze je zachována věž, na kterou navazují dvě křídla, která byla v 16. a 17. století přestavěna na raně barokní sýpky. První zmínka o tvrzi je z r. 1384. Majiteli byl rod Buzických z Buzic. Dnes je zde chátrající skladiště rybářů.

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.

Roku 1577 se poprvé uvádí tvrz. Premonstráti z kláštera Schlägl v Horním Rakousku v letech 1808–1810 přestavěli tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince. V přízemí východního křídla zachována část zdiva bývalé tvrze.