Turistické cíle v okolí obce Lažany

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.

Kostel sv. Ondřeje, původně raně gotický ze 3. čtvrtiny 13. st., stavební úpravy ze 16. a 18. st. Jednolodní s pravoúhlým presbytářem, přístavkem a jižní předsíní, fasády zdobené sgrafity. Při vstupu na hřbitov pseudogotická zvonice z 19. st.

Původně jednolodní raně gotický kostel s románským jádrem a trojbokým presbytářem, založený nepomuckými cisterciáky v 1. pol. 13. st. V 17. st. přistavěny obě boční lodi a předsíň, barokní hřbitovní brána a zvonice z r. 1713.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Raně gotický farní kostel byl v Horažďovicích postaven zřejmě v 60. letech 13. stol. Stavbu dokončili johanité v první čtvrti 14. stol. Úpravy 1454, v 18. století, 1910. Trojlodní basilika s vloženými emporami v koutě náměstí, kterému dominuje jeho věž.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.