Turistické cíle v okolí obce Libějovice

Barokní radnice stojí na jižní straně náměstí. Byla postavena v l. 1811-1814. Patrový dům na obdélném půdoryse s krátkým bočním křídlem, postavený ve svahu, jehož výškový rozdíl je vyrovnán tarasem se schodištěm. O pěti okenních osách, se dvěma štíty, z nichž do náměstí je bohatší. Krytá mansardou.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Samostatně stojící roubená stodola na kamenné podezdívce, s valbovou střechou s vysokým sklonem. Pochází patrně z 18. století; zachycena bezpečně na mapě stabilního katastru z roku 1831. Hodnotná stavba chráněná památkovým ústavem.

Tvrz stávala ve vsi na ostrově od 14. století. Sídlili zde drobní rytíři, v roce 1563 ji koupil Vilém z Rožmberka a nechal ji zbořit. V 19. století bylo tvrziště upraveno na obecní hřbitov. Kolem něho zůstal vodní příkop.

Křemencový val dlouhý cca 3,8 km, táhnoucí se od Prachatic severovýchodně. Dosahuje výšky až 15 metrů a byl v historii několikrát využit při obléhání města. V r. 1905 byl pojmenován Schillerova skála, po r. 1918 byl označován jako Žižkova skalka, která byla r. 1989 vyhlášena přírodní památkou.

Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.

Barokní socha Panny Marie s dítětem datovaná do roku 1732. Situovaná je na monumentálním zděném soklu v nice severní ohradní zdi fary. Památkově chráněná.

Na kamenný pilíř někdejšího dřevěného mostu přes Blanici byla v I. polovině 18. století osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě dnešního přemostění byla přemístěna na zábradlí pravobřežního předmostí. Pozoruhodný je text chronogramu na přední straně soklu v dobové češtině.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, vytesaná v životní velikosti. Vznik je datován chronogramem v nápisu na soklu do r. 1751. Je z hornorakouského mušlového vápence a několikrát změnila místo. Dnes se nachází v parčíku naproti zámku. Doklad intenzity barokního kultu. Památkově chráněna od 3.5.1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na zděném architektonizovaném soklu datovaná do doby kolem roku 1740. Nachází se v nice tarasu školní zahradní zdi mezi dvěma lipami, nedaleko kostela sv. Martina. Památkově chráněná.

Socha sv. Vojtěcha na náměstí nedaleko bývalé radnice pochází z roku 1802. Na třístupňové podestě a podstavci stojí světec v klasickém ikonografickém pojetí, s plnovousem, žehnající, s mitrou na hlavě a oděný v biskupský oděv, v levé ruce drží knihu řádových pravidel a přidržuje biskupskou berlu.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.