Turistické cíle v okolí obce Libějovice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Výklenková kaple stojí na západním okraji vsi na rozcestí nedaleko rybníka Hlásný. Datována do r. 1832. Zděná hranolová stavba na mírně rozšířeném soklu. V průčelí je prolomena nika, krytá železnou mříží. Vrcholí segmentově prohnutou korunní římsou s obloučkovým odstupňovaným štítem s božím okem.

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.

Výklenková kaple na severním okraji vesnice u silnice a ohradní zdi domu čp. 40. Doba stavby a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném, směrem nahoru zužujícím se půdoryse, s polokruhovou nikou a trojúhelným štítem s křížem v průčelí. Střecha krytá taškami esovkami, římsa bobrovkami.

Barokní zděná výklenková kaple ve svahu při silnici na mírně obdélném půdorysu. V průčelí plochý hluboký segmentově zaklenutý výklenek. Ve středu obloučkového štítu štukový ornament s vepsaným letopočtem 1843. Krytá je pultovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Drobná výklenková kaple na soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu, u cesty na konci vsi. V průčelí dvakrát odstupňovaný výklenek segmentově zaklenutý, na bocích niky, krytý jednoduchou železnou mříží; v něm soška Panny Marie. Vrcholí trojúhelníkovým štítem a sedlovou taškovou stříškou s křížkem.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.