Turistické cíle v okolí obce Libějovice

Dům na jihozápadním nároží náměstí při ústí do Krumlovské ulice pochází pravděpodobně ze 17. stol., fasáda ze začátku 19. stol. Patrový objekt obdélného půdorysu s barokizující fasádou, volutovým štítem a sedlovou střechou. Průčelí členěno pilastry, okna mají štukové šambrány s nadokenními římsami.

Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Barokizující lidová stavba návesní kaple čtvercového půdorysu typická pro konec 18. století; spojená funkce kaple a zvonice. Dnešní podoba nejspíše z roku 1924, kdy byla upravena střecha (původně zde byla cibulovitá střecha s dvouramenným křížem). Památkově chráněná.

Návesní kaple postavená v selskobarokním slohu z 1. poloviny 19. století. Síňová kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvonicí. Stavba využívá prvky barokní církevní architektury jak v celkovém charakteru stavby (zmenšenina kostela), tak v ozdobných prvcích. Památkově chráněná.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.