Turistické cíle v okolí obce Štěkeň

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Patrová dvoukřídlá budova pozdně renesančního sídla – tvrze, tvořící nároží hospodářského dvora. Vznikla zřejmě za Radkovských v 80. let 16. st.; barokně upravena Švihovskými po požáru v r. 1672. Hodnotné klenby a výzdoba průjezdu, bosované portály.

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Vyznačena je až na mapě stabilního katastru z roku 1837. Světec je znázorněn tradičně v kněžském rouchu, s biretem a kovovou svatozáří s pěti hvězdami. U nohou má sošku andílka. Památkově chráněna od roku 1958.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.