Turistické cíle v okolí obce Štěkeň

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Železná rozhledna (65 m, 531 m n. m.) byla postavena r. 2002 jako vysílač mobilního operátora (projekt ing. Vladimír Janata). Měla sloužit zároveň jako rozhledna, pro neshody s provozovatelem vyhlídky zpřístupněna veřejnosti krátce r. 2002, poté uzavřena. Pro veřejnost byla znovu otevřena r. 2006.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vojenské pohřebiště vybudované v prostoru vojenského cvičiště koncem roku 1914 pro zemřelé rakousko-uherské vojáky a srbské a ruské zajatce. Za II. svět. války zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci. Do roku 2004 ve správě armády, dnes města.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého zámku po r. 1881. V r. 1932 byl zámek koupen nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků, kteří zde zřídili sanatorium. K lázeňským účelům slouží od r. 1993 privatizované sanatorium dodnes.

Nevysoká dřevěná rozhledna vznikla koncem r. 2022 na návrší při jižním okraji písecké místní části Hradiště. Zasloužili se o to zejména členové místního ochotnického spolku Šemík. Na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede celkem 19 schodů.

Vrcholně barokní kaple stojící pod cehnickými lípami na rozcestí cest mezi Cehnicí a Jinínem. Datovaná do r. 1693. Zděná omítaná na šestihranném půdorysu, s výklenkem zakončeným půlkruhem, se štukovou šambránou s motivem perlovce, zakončená trojúhelným nástavcem a krytá sedlovou střechou s prejzy.