Turistické cíle v okolí obce Kadov

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Dům stojí v historické části města v Podbranské ul. u branky Kocour. Vznikl v 19. století spojením dvou původně samostatných renesančních domů. Dochována sgrafita, renesanční dispozice s dvojicí schodišť a renesanční klenbou. V levé části domu i dvora probíhá městská hradba (viz fortna Kocour).

Je gotického původu a přiléhá k severní Pražské bráně jako součást městských hradeb. Vznikl spolu s opevněním ve 13. století, upravován pak ve 2. polovině 19. století. Patrový dům na nepravidelném půdoryse, v zadní části na půdorysu písmene "L"; krytý sedlovou střechou s valbou. Vstup z předhradí..

Městský dům stojí u Prácheňské brány. Vznikl současně s městským opevněním ve 13. století; zadní část domu přistavěna v baroku. Hradební zeď, oddělující přední a zadní část, částečně v objektu zachována. Patrový dům; v interiéru zachované klenby s výsečemi. Krytý sedlovou valbou.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Pamětní kámen pro český národ z roku 1805 pod Zelenou horou.