Turistické cíle v okolí obce Kadov

Kostel sv. Ondřeje, původně raně gotický ze 3. čtvrtiny 13. st., stavební úpravy ze 16. a 18. st. Jednolodní s pravoúhlým presbytářem, přístavkem a jižní předsíní, fasády zdobené sgrafity. Při vstupu na hřbitov pseudogotická zvonice z 19. st.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, z let 1240-1250, pozdně goticky upravován v 16. století a později barokně přestavován v letech 1676, 1696 a 1765. V areálu kostela hřbitovní kaple z 19. století, márnice a hřbitov; celý areál obklopuje ohradní zeď s bránou. Památkově chráněný.

Původně jednolodní raně gotický kostel s románským jádrem a trojbokým presbytářem, založený nepomuckými cisterciáky v 1. pol. 13. st. V 17. st. přistavěny obě boční lodi a předsíň, barokní hřbitovní brána a zvonice z r. 1713.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Raně gotický farní kostel byl v Horažďovicích postaven zřejmě v 60. letech 13. stol. Stavbu dokončili johanité v první čtvrti 14. stol. Úpravy 1454, v 18. století, 1910. Trojlodní basilika s vloženými emporami v koutě náměstí, kterému dominuje jeho věž.

Nynější barokní kostel sv. Petra a Pavla postaven r. 1764, věž stojící mimo osu zachována ze starší stavby doložené od 14. stol. Kostel upravován r. 1909. Vnitřní barokní zařízení jednotné z poloviny 18. stol. Nyní filiální kostel ve farnosti Nepomuk bez pravidelného využití.

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, vybudovaný na místě bývalé gotické tvrze. V roce 1760 upraven a rozšířen o pozdně barokní severní křídlo. Zámecký park je obklopen rybníky v místě starých příkopů tvrze. Soukromý majetek. Nepřístupný. Památkově chráněný.