Turistické cíle v okolí obce Kadov

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Židovský hřbitov z doby před rokem 1724, dochováno asi 120 náhrobků převážně z místního vápence. Poslední pohřeb v roce 1901. Hřbitov je obehnán kamennou zídkou, je dobře udržovaný.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov založený v polovině 17. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1669. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1710. Používán do poloviny 20. století židovskou komunitou z širokého okolí (např. z obcí Blatná, Sedlice, Nepomuk). Na ploše 3086 m2 se dochovalo cca 350 náhrobků.

Židovský hřbitov byl založen r. 1723 rozšířením staršího pohřebiště, uváděného r. 1668. Zachovalo se zde cca 170 kamenných stél z období 1755–1937 patřících židovským rodinám ze širokého okolí. Cenné barokní a klasicistní náhrobky. Novodobé náhrobky většinou rozkradeny (78 prázdných podstavců).

Tvrz ze 16. stol., přestavěná v 1. pol. 18. stol. za Lipovským z Lipovic podle návrhu Giacoma Antonia de Maggi na barokní zámek, později zámek sloužil jako byty, dnes opraven soukromým vlastníkem.

Kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most dnes stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla prastará obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic.

Vysoká zděná zvonice byla postavena na místě dřevěné předchůdkyně roku 1723 podle projektu G. Spinettiho. Po požáru roku 1834 obnovena v romantické novogotice (1835–6). Původně tvořila bránu na hřbitov okolo blízkého farního kostela. Originální barevnost fasády obnovena při opravě roku 1993.

Novogotická věžovitá zvonice nahradila roku 1868 starší částečně dřevěnou věž, vzniklou roku 1694. Původní stavba téhož určení zanikla požárem roku 1692. Dvoupatrová zvonice s vysokou jehlancovou střechou dominuje celému městu.