Turistické cíle v okolí obce Kadov

Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Barokní kostel nahradil v letech 1747–53 starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Postaven dle projektu K. I. Dientzenhofera, součást areálu hřbitova s kostnicí. Vnitřní bohaté vybavení a výzdoba současná se stavbou. Po roce 1990 opravován.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ze 17.stol. postaven pány ze Šternberka na místě staršího kostela, který roku 1734 ustoupil novému podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Renesanční hřbitovní kostel byl roku 1785 nahrazen pozdně barokní novostavbou, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Z původní stavby se dochoval zejména západní portál datovaný 1611 a pravděpodobně vnitřní zařízení ze začátku 18. století. Obklopen dodnes funkčním hřbitovem.

Kostel sv. Jiljí raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. prvně doložen r. 1365 již jako farní. Barokně upraven r. 1723 a zároveň doplněn o sakristii, oratoř a hranolovou věž s předsíní. Zařízení nyní převážně rokokové a pozdější. Hřbitov kolem kostela zrušen a přesunut jižně od vsi.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století prošla několika přestavbami, zejména v letech 1668-70 a 1713 (přistavěna věž). Okolo kostela hřbitov s kamennou ohradní zdí, branou a řadou zajímavých náhrobků.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.

Kostel stojící severozápadně od zámku na vrchu Kamýk, postavený nákladem Maurice Chanovského z Dlouhé Vsi v roce 1575. V roce 1906 – 1907 vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů.