Turistické cíle v okolí obce Kadov

Jednoduchá obdélníková kaple z 18. století byla zasvěcena čerstvě svatořečenému Janu Nepomuckému. Ve Strakonicích se roku 1718 udal zázrak připisovaný Janu Nepmuckému. Tehdy spadla pod led Rozálie Hodánková a Jan Nepomucký ji prý živou a zdravou zachránil před utonutím. Kaple byla nedávno opravena.

Mohutná kaple sv. Markéty vznikla v letech 1861-1862 v troskách cisterciáckého kláštera z poloviny 12. století, který byl zničen husity r. 1420. Obdélná stavba s hranolovou věží v průčelí není v současnosti církevně pravidelně využívána.

Kaple pocházející z první poloviny 19. století a volně navazující na barokní tradici. Dnes tvoří pohledovou dominantu návsi. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem a šestibokým sanktusníkem se stanovou stříškou, makovicí a železným křížkem. Památkově chráněná.

Barokní kaple v dominantní poloze z 2. poloviny 18. století. Drobná stavba s obdélnou lodí, zakončenou nižším obdélným závěrem; se sedlovými střechami s prejzy. Jižní průčelí lodě s půlkruhově zakončeným vstupním portálem, pilastry a vrcholící zvlněným štítem s kamennými čučky, přesahujícím střechu.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Gotická tvrz založená ve druhé polovině 13. stol., sloužící jako sídlo a správní centrum oblasti až do počátku 15. stol. Dodnes se z větší části dochoval pouze obkružující val.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).