Turistické cíle v okolí obce Kváskovice

Dvoupatrový obdélný dům. Gotický sklep a část přízemí. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn do dnešní empírové podoby. Z té doby je střešní štít s atikou. Od r. 1970 městská knihovna. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Dům středověkého původu býval součástí Putimské brány. Na fasádě nedávno odkryta renesanční sgrafita. V domě bydlel básník Adolf Heyduk, spisovatel Josef Holeček, básník a spisovatel Fráňa Šrámek. Dnes Základní umělecká škola Otakara Ševčíka.

Vodní elektrárna v Písku je druhé nejstarší zařízení tohoto typu v Čechách, starší je v Jindřichově Hradci. V r. 1888 zde František Křižík vybudoval elektrárnu se 3 dynamy, která bez velkých úprav fungovala do r. 1986. Obnovena byla v r. 1994, roku 1997 zde bylo zřízeno muzeum.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.

Poprvé jsou Hoštice připomínány ve jménu Viléma z Hoštic, ve 13. století. Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593. Dále je zde zámek, postavený v 17. století, patrně na místě původního sídla. Zajímavý je židovský hřbitov ze 17. století, který se nachází za obcí.

Panský pivovar byl založen roku 1690 Oldřichem Malovcem z Malovic. V provozu byl do roku 1924, kdy dal Josef hrabě Herberstein výrobu ukončit. Barokní budova pivovaru s výraznými štíty byla postavena v 18. století a tvoří západní křídlo areálu. Budova je dnes opravena a stále hledá nové využití.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Výšinné opevněné hradiště, jedno z největších v jižních Čechách vybudováno na vrcholu kopce Pržmo. Členité, trojdílné hradiště se skládá z malé okrouhlé akropole chráněné z obou stran níže položenými předhradími. Opevnění je dochováno v podobě mohutných kamenných valů. Halštatsko-laténské období.

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s prof. Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.