Turistické cíle v okolí obce Hoslovice

Renesanční kulisová brána uzavírá vjezd z náměstí do Podbranské ulice. Pochází z konce 16. stol. V přízemí má půlkruhovitě zaklenutý vjezd, nad ním nepravé patro se dvěma slepými okny, nad nimi zakončena štítem členěným pilastry a završena proti sobě obrácenými volutami s odstupňovanými čučky.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Hradiště patrně halštatského původu ze 6. stol. př. n. l., dobudované a rozšířené Slovany v 8. až 10. stol. n. l. Zaniklo zřejmě násilným způsobem na přelomu 9. a 10. stol. Zachované terénní stopy, zejména valy, leží mimo značené cesty.

Zaniklá tvrz beze stop u kostela sv. Vojtěcha. Pravděpodobně z 1. pol. 14. století - první vladykové se uvádí k r. 1354. Podoba a umístění neznámé - patrně na plochém hřebeni u kostela, kde stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Zanikla buď v období husitských válek či na konci pozdního středověku.

Původně gotická tvrz v jižní straně dvora, později proběhla renes. přestavba a následně barokně přestavena na sýpku. První známý majitel byl Dobeš. Jan z Mačic škodí okolním městům a proto je tvrz v r. 1520 dobyta a vypálena, následně opět obnovena. Po stavbě zámku už pouze hospodářská funkce.

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.

Dobře dochované oválné tvrziště po blíže neznámém středověkém sídle, dosud bez archeologické datace. Dochován příkop s vnějším valem (nejvýraznější na čelní straně a na opyši), terénní stopy nejspíše dvou staveb a malé zbytky obvodového opevnění.

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Areál v jihozápadní části městského jádra v Hradební ulici, původně barokního původu, dnešní podoba klasicistní z 1. pol. 19. století. Protáhlé přízemní stavení s dvanácti vedle sebe umístěnými krámky s dveřmi a okenicí na prodejním okně. Součástí je i menší hospodářská budova domku porážky.